středa 8. února 2017

4. zápis - Zlomenina, halloween, Vánoce a Nový rok

Musím se přiznat, že je to strašný, jak dlouho už jsem nic nezapsala. Buď jsem neměla čas, nebo náladu, chuť, trpělivost... zkrátka se k tomu dostávám až teď. Čím bych asi začala? Tak třeba tím, že se mi povedlo zlomit si nohu.

pátek 20. ledna 2017

3. zápis - Odjezd a zařazení

Po vydatné snídani jsem odevzdala kufr do truhly v kotli a vydala se na nádraží. Byla jsem tam poměrně brzo s pár dalšími studenty. Když se brána na nástupiště 9 a 3/4 otevřela, proběhli jsme skrze ní a ocitli se na onom místě. Stál tam nádherný červený a dlouhý vlak. Šla jsem do druhého vagonu a hledala volné kupé, cestou jsem narazila na jedno, ve kterém seděl Lucas a Sebastian. Tak jsem se po svolení přidala k nim. Netrvalo dlouho a našla nás i Astrid, potom přišel ještě nějaký kluk, kterého jsem neznala. Cesta netrvala nějak moc dlouho, dokázali jsem se zabavit, a tak to uteklo celkem rychle. Když vlak zpomaloval, všichni se nahrnuli ke dveřím vlaku. Nevěděla jsem kam jít. Tak jsem šla tam co ostatní prváci, směrem k molu.

úterý 10. ledna 2017

2. zápis - Příčná ulice

Po pár dnech, co jsem strávila v kotli, začaly otevírat obchody v Příčné ulici. Od starších studentů jsem se dozvěděla, že věci do školy nakoupím tam a tak jsem se vydala do banky pro peníze. Ve frontě jsem byla na začátku, jelikož jsem si šla pro formulář, aby mi mohli vystavit klíč na trezor, stála jsem za Lucasem vedle původní řady. Než otevřeli banku stalo se dost podivných i nepříjemných věcí. Lidé se navzájem předbíhali, odstrkovali, pošlapávali.... No... Vypadalo to jak když se smečka šelem nemůže dočkat až dostane jídlo. Dokonce si přede mě nějaký kluk lehl na zem a já si myslela, že se mu něco třeba stalo. Pak jsem zjistila, že jde jen o hloupý vtip... Haha.. Moc vtipné že ? Z čekání na peníze se stalo asi 3 hodinové utrpení, ale co musela jsem to vydržet, jinak bych nic nepořídila. Když banku otevřeli, dostala jsem se mezi pár prvních, a tak i poměrně brzo odešla s penězi po kapsách a namířila si to přímo k jakémusi Olivanderovi? Snad je to správně. Ten prodával jakýsi "proutek", který jsem viděla u starších studentů. Všude byli krabičky, v nichž byly, teď už vím, hůlky. Přišla na mě řada a ten pán přede mě na pult položil hůlku. Ten pocit, že budu mít taky takovou hůlku mě pohltil a tak jsem jí vzala do ruky. Podle jeho pokynu jsem s ní mávla, ale nic se nestalo. Celkem mě to mrzelo, myslela jsem, že to dělám špatně. Olivander mi řekl, že to nebude ta pravá a podal mi jinou. Opět jsem ji uchopila do ruky a mávla. Vyšlehly z toho nějaké jiskry a podle pánova výrazu to bylo asi v pořádku. Tak jsem za hůlku u Olivandera nechala 20G a šla nakupovat dál. V ten den jsem ještě stihla nakoupit, psací potřeby, náčiní na lektvary spolu s činidli, myslím, že i knihy a kufr. Zbývalo mi tedy už jen oblečení, ale u Madam Malkinové bylo zavřeno, tak jsem si nechala objednávku na sadu oblečení pro první ročník. Ještě jsem si napsala o šaty, abych měla co na sebe na nějaké plesy nebo tak. Slyšela jsem, že na silvestr se tancuje, tak ať tam tedy nejsem v džínách. Pak jsem se vydala zpět do Děravého kotle. Kdo by řekl, že nakupování může trvat déle než jeden den? No nic koupila jsem si pití a večeři. Sedla jsem si na chvíli ke stolu a najedla se. Potom jsem šla jenom na pokoj a odpočívala, jelikož byl večer nezbývalo málo a já ulehla do postele. Chvíli jsem ještě přemýšlela nad školou a potom usla.

sobota 7. ledna 2017

1. zápis - Dopis

Ten den, kdy se to stalo, jsem se vracela se svým starším bratrem ze stájí domů. Ještě ráno to vypadalo jako zcela obyčejný den. Ráno vstát, umýt se, nasnídat a vyrazit ke koním.. Když jsme dorazili domů, dostali jsme od Alicie oběd, vaří opravdu skvěle. Po výtečném obědě jsem si šla do svého pokoje malovat, věc při, které dokážu opustit reálný svět a pustit se do světa fantazie, úplně při tom vypnu. Asi v polovině mého relaxování jsem zaslechla klepání na parapet. Zvedla jsem hlavu od stolu a spatřila uhlově černou sovu, držela v zobáčku nějaký dopis. Chvíli jsem na ni ještě koukala, jestli se mi to třeba nezdá, když jsem usoudila, že asi ne vzala jsem si od ní tu obálku. Sova se jenom otočila a v mžiku byla ta tam. Prohlížela jsem si dopis, na němž byla zvláštní pečeť a v ní znak. Takový jsem nikdy neviděla. Rozhodla jsem se ho tedy otevřít. Vyndala jsem z něj pergament na, kterém stálo:

Životopis Clary

Jméno: Clara Damon
Původ: Mudlovský
Datum narození: 11. 11. 1991
Bydliště: Dvoj - patrový dům s terasou a velkou zahradou, městečko Cairns v Austrálii
Adresa: 17 Stapleton Cl Cairns, Australia
Nynější bydliště: Kvůli škole má trvalé bydliště u svých prarodičů  David a Lena Laceys.
Adresa:  23-24 N Park Rd, Bradford BD9 4NU, Velká Británie
Otec jí poskytuje vše co potřebuje.. prarodičům posílá velké obnosy peněz na její zajištění.